Venku je jarní počasí a já se ohlížím za lednem. Prožila jsem euforicky nádhernou první polovinu měsíce, po které následoval rychlý sešup dolů, a psychicky a energeticky náročnou tu druhou polovinu měsíce. A tak se zastavuji, rekapituluji a čerpám z těch všech zážitků zkušenosti, které mě dělají zase o něco moudřejší a silnější.
Pokud je advent časem zklidnění, časem naslouchání a ponoření se do sebe, konec roku pak časem rekapitulace a zvědomněním si, za co jsme ve svém životě nejen za uplynulý rok vděční, začátek roku je čas na tvoření vizí a nastavování cílů pro nový rok.
Dostávala jsem spoustu dotazů, jaký je/byl návrat z měsíčního pobytu na Bali. Letos až překvapivě klidný a přirozený. Díky čemu?
Čtyři týdny v Indonésii - být, dýchat, praktikovat. Zvolnění, nalezení, oddání, otevření, žasnutí, plynutí. Inspirace, motivace, fascinace.
Když jsme se domluvily, že na konferenci vyrazíme, nějak mi nedošlo, že si dám 5 lekcí jógy v jeden den právě na závěr 10ti denního podzimního detoxu 😄 přeci jen se to jmenuje konference 🤔😃
Tento rok již druhý výlet za hranici komfortní zóny a sledování, co udělá se mnou i s lidmi kolem fakt, že nejím pevnou stravu, nepiji alkohol ani kávu. Jen Neera detox kúra a čajíčky. A já.
Principem restorativní jógy je NIC. Nic v těle a nic v hlavě. Lehké?
"Life is a one-time offer, use it well." To neřekla Kino, to mám na své nové jógové termosce.
Hodně práce. Hodně přednášek. Hodně jógy. Hodně koučinku.
A hodně únavy. A trocha slz.
I spousta báječného potřebuje spoustu energie.
"Čas hojí, hladí a zahlazuje skoro každé minus života, a díky perspektivě vzdálenosti činí vše minulé krásnějším."