Ohlédnutí za březnem
Začátek března, kdy jsem o koronaviru věděla o dost víc než většina lidí v Evropě, protože jako Business Continuity Manager tím žila už minimálně pátý týden, nevyšla nikam bez dezinfekce a kašlající lidi bez zakrytí úst mi přišli maximálně neomalení, se zdá tak strašně dávno! Událo se toho tolik!
V tom prvním březnovém týdnu mi přišla Praha nezvykle vylidněná a to jsem ani já nevěděla, co za nedlouho přijde.
Extrémní pracovní vypětí gradovalo před půl roku
dopředu naplánovanou týdenní dovolenou a i když jsem nevědala, jak z
toho pracovního rychlíku za jízdy vyskočím, věděla jsem, že musím, jinak
plnou rychlostí narazím. Pracovní dojezd se ještě překrýval se začátkem
jin jógového učitelského výcviku, takže do jinového zklidnění jsem se
nořila opravdu postupně, a vypnout sledování vývoje "korona" událostí v
tu dobu prostě nešlo. Zkrácení výcviku o den kvůli vládnímu nařízení
zavření (nejen) jógových studií byl první propad do vzduchoprázdna. Bylo
zvláštní se probudit do dne, který byl zničehonic úplně jinak .. ale
vývoj událostí toho dne mě přesvědčil, že jsem zase tam, kde mám být,
kde můžu pomoct.
Zbytek měsíce jako by byl v jakémsi vakuu a zdá se, že trval věčnost. Obrovské množství práce a navíc permanentní home
office. Řešíte toho tolik, že vám týden přijde dlouhý jako měsíc, i
když je den co den pekelně jednotvárný - od rána do večera u počítače,
večer jen čas na to se dát trochu dohromady fyzicky i psychicky, ideálně
se aspoň dobře vyspat (což s narůstajícím pracovním stresem a
prodlužující se izolací jde hůř a hůř) a ráno začít bojovat znovu.
Vedle toho, že mi někde na pozadí běží, jak se mění život lidí kolem, jak se lidi chovají, spousta pohledů, proč se toto děje, spousta názorů, co to přinese, tak si uvědomuji, že je třeba se tomu zmatku nějak vymanit a zachovat si zdravý rozum. A to mě teď stojí spoustu energie.
Pozorujete svoje myšlenkové pochody, svoje pocity, svoje prožívání.
Je to jak na houpačce, jednou hodně silná, jednou strašně křehká, a
snaha o to vracet se ke svému středu, vybalancovat to. Ukotvit se. Najít
harmonii.
Jógová cesta obnažená na kost - ásanová praxe na podložce, dechová cvičení, nácvik koncentrace, meditace, práce s myslí.
Vše tak reálné a opravdové. A tak naprosto nezbytné.
Jak vám se daří zvládat rozruch kolem i ve vlastní hlavě? Napište mi sem nebo soukromě, stále platí, že budu ráda za sdílení a že se můžete ptát na to, co vás zajímá, co vás trápí; když budu vědět, ráda pomůžu, poradím.
Opatrujte se, izolujte se a hýčkejte!
Petra 🙏💜🍀