Ohlédnutí za květnem aneb náročný roll-back

Měsíc ve znamení postupného návratu po karanténě zpět do standardního režimu byl nějak moc plný náročných situací. V okamžiku, kdy člověk chce mít to nejhorší za sebou, a přichází další rány, je hodně těžké vykřesat další jiskřičky síly a čelit dalším nepřízním osudu.

Několikrát jsem zůstala zaskočená odmítavou reakcí okolí na otevřené sdělení mých bolestivých pocitů a musela se rozloučit se vztahy, které vlastně skončily už dávno, jen jsem si to nebyla ochotná uvědomit. Bylo třeba se postavit realitě čelem, akceptovat ztrátu, prodýchat tu životní situaci, prožít si smutek a nechat vše odplynout. U někoho opakovaně a možná to ještě není finální, ale vím, že investování energie někam, odkud se nevrací, není dlouhodobě udržitelný stav, protože vyčerpává víc, než zůstat bez toho. A když něco končí, něco nového přeci začíná, ne?

Několikrát jsem čelila náročnému vyjednávání či neautentickému jednání (předstírání) a musela se rozhodovat, na co vynaložit energii a co nechat být. Zajímavé, že už se tolik nerozčiluji - a když, vždy se zastavím a říkám si, proč mě daná situace tak rozhořčuje - ano, cítím v tom nespravedlnost, ale je důležité si uvědomit, jestli na to mám vliv a mohu a chci to změnit, nebo jestli to neovlivním a je třeba se s tím smířit. Pozastavení nad tím, co je v danou chvíli důležité a na čem mi záleží, je stěžejní pro ukotvení vnitřního klidu a smíru.

Několikrát jsem se pozastavila nad tím, co mi přinesla karanténa, a jestli se vracím tam, kam se vracet chci. Je pro mě stále náročné se v tom zorientovat. Někdy je těžké rozpoznat, zda jde o vnitřní intuici či ovládání myslí!

Každopádně ve všech těch náročných situacích, životních zkouškách a lekcích se ptám, co mě to má naučit, proč se to děje. A vždy si taky říkám, že je to jen dočasné, že po náročném období přijde něco krásného, co mi vykompenzuje těžké období. Věřím v rovnováhu vesmíru, věřím v harmonii energií, věřím v balanc jin-jang.

Zatažený a deštivý květen se otiskl i do mě, přinesl stíny do mé duše a očistné slzy. A tak si mezi těmi slzami osamocení vyvolanými příchozími nespravedlnostmi i hormonálními výkyvy uvědomuji, v jaké fázi se nacházím, prožívám jí s pokorou, dýchám a pevně doufám, že už bude konečně líp.

Doufám, že váš návratový plán je radostnější a sluníčkovější. Některé životní lekce nemusíme absolvovat všichni, některé stačí zkouknout ze záznamu ;)

Opatrujte se a hýčkejte!

Petra 🙏☯️🕉

Foto Radek Stošek 📸🙏